Hlavní témata kongresu

Vědecký program kongresu bude v reakci na pluralitní charakter současného literárněvědného bádání koncipován v rozhodující míře zdola, prostřednictvím volných panelů, dostatečný prostor bude nicméně věnován také samostatným příspěvkům. Program bude mít čtyři tematické osy:

Česká literatura v českých zemích a ve světě 

Programová osa se na základě současné situace a charakteristických případů z minulosti soustředí kolem následujících problémových okruhů: je česká literatura v širokém slova smyslu – ať už vnímaná prostřednictvím vynikajících autorů, sociokulturních souvislostí apod. –, recipována jinak v českých zemích, jinak mimo ně? Které ideologické (etnolingvální, estetické, politické ad.) koncepty působí na její recepci a do jakých souvislostí ji stavějí? Jakou roli hrají v tomto procesu média, instituce, osobnosti spjaté s literaturou a v jakých vzájemných poměrech se ocitají? Jak lze situaci české literatury nahlížet prizmatem jiných literárních kultur?
Důraz bude položen na propojení otázek přijetí české literatury ve světě a výzev a šancí její dnešní zahraniční diskuse: V jakém stavu a vztahu se dnes nacházejí výuka bohemistiky, bohemistické bádání, překladatelství z češtiny a další formy prezentace a diskuse českých autorů ve světě? Jaké úspěšné formy bohemistické literární vědy se ve světě objevují i mimo (někdy existenčně ohrožené) institucionalizované národní filologie? Jak, s jakými úskalími funguje vzájemná komunikace? Jak komunikace s publikem, ať už cizojazyčným, nebo i krajanskými komunitami? Jak jsou příslušné aktivity podporovány ze strany České republiky, dalších států, Evropské unie a jaké možnosti zde nabízejí jiné subjekty? Lze využít inspirací jiných evropských literatur?

Česká literatura / literatura českých zemí: pole otázek 

Osa reflektuje dnešní stav encyklopedie bohemistického poznání, směr a smysl jejího budování, resp. to, jak nové poznatky osvětlují či proměňují celek našich znalostí a jeho uspořádání. Když před třiceti lety padl komunistický režim, stál obor před úkolem zaplnit řadu nezmapovaných znalostních míst a zásadní problémové okruhy české literatury čekaly na nové zpracování a zbavení dezinterpretujících nánosů. Jaké byly učiněny objevy? Které starší práce a otázky byly nově aktualizovány? Přineslo zaplňování bílých míst zásadní impulsy pro uspořádání bohemistických poznatků, např. pokud jde o přípravu nových literárních dějin? A kde leží nezmapovaná území z dnešní perspektivy? 
Jaká je v souvislosti s tím dnešní pozice „klasických“ literárněvědných disciplín v rámci bohemistiky? Vrací se obor ke studiu poetiky, genologie, textologie apod.? 
Jak se česká i světová bohemistika vyrovnává s dílem českých autorů píšících v zahraničí jinými jazyky než češtinou, s jinojazyčnými autory českých zemí, s kulturní pluralitou českých zemí, s bohemikálním tématy cizích autorů?

Mnohost metod, mnohost bohemistik 

V rámci této programové osy se skýtá prostor tematizovat roli a škálu teoretických konceptů, které bohemistika v poslední době přijímala, praktikovala i odmítala. Osa chce zhodnotit jejich přínos tradičním bohemistickým bádáním a na konfliktních případech si položit obecnou otázku, nakolik je bohemistika novým konceptům vůbec otevřená. Osa také reflektuje napětí bohemistiky mezi národní filologií a transkulturní literární vědou, resp. literární vědou otevřenou jinojazyčným literaturám regionu a jejich vzájemnému obohacování. Kudy vede hranice bohemistických témat a jak ji vymezit? Nakolik se metodologicky a tematicky liší bohemistika česká a bohemistika zahraniční? 
Zároveň se nabízí otázka, zda českojazyčná literatura jakožto materiálový zdroj literárněvědné bohemistiky zaručuje jednotnost disciplíny, a existuje-li tak jedna bohemistika (a nakolik jsou silné pokusy jednotnou bohemistiku zachovat), nebo zda se bohemistika rozpadá do škály různých bohemistik s různou tematicky-metodologickou identitou. Jakou mají tyto různé bohemistiky podobu? Uvítáme zde i představení různých domácích bohemistických pracovišť.

Hranice literárněvědné bohemistiky 

Tato programová osa se obecně i na konkrétních případech obrací k metodologickým synergiím s jinými obory. Zajímá nás, do jakých interdisciplinárních a transdisciplinárních kontextů literárněvědná bohemistika vstupuje, jak se proměnila škála oborů, s nimiž literární věda dokáže spolupracovat; jestli trvá tradiční spolupráce s lingvistikou, dějinami umění, folkloristikou (a jaká transmediální a transdisciplinární témata v současné bohemistice rezonují), nebo zda k sobě soudobý vědecký svět svádí disciplíny jiné. Jak bohemistika reaguje na vznik nových disciplín a směrů (kognitivní, mediální věda, paměťová studia, digital humanities)? 
Neméně nás zajímá společné pole, jež sdílí bohemistika s jinými filologiemi. Nad jakými otázkami se může sejít bohemista, romanista, germanista, anglista – nebo třeba japanolog? Jaká je pozice bohemistiky v rámci slavistiky?